Hodnocení ročníku 2017
  • Tak jako v předchozích letech i v tomto roce se na našem gymnáziu uskutečnil další ročník projektu Salesiánské asociace Dona Boska – Dnes jím jako…. Tentokrát to byl Mexičan. Projektu se zúčastnily dvě třídy – prima a sekunda. Obě se na mexický den pečlivě připravili. Nejprve vypracovali doma test, který si společně ve třídě pod dohledem vyučujícího zkontrolovali a dozvěděli se ještě mnohé navíc. Zorientovali se na mapě a přečetli příběh mexického rybáře, který přiblížil chudý život mnoha Mexičanů, ale také jejich postoj k životu. Měli bychom si vážit každého dne, radovat se i z maličkostí a být spokojeni s tím, co máme. Mexiko bylo žákům docela blízké svoji kulturou, nicméně je překvapilo několik věcí. Například, že svátek zemřelých Día de Muertos není jen o truchlení a smutku, naopak Mexičané připravují třeba oblíbená jídla předků nebo hrají jejich písně. Vánoční dárky dostávají děti druhý den po Vánocích nebo až na Tři krále. Asi nejvíc se pobavili kreslením králíčka podle aztécké pohádky do obrázku Měsíce. Během vášnivé diskuze vzniklo velmi mnoho variant milého zvířátka v tmavých polích měsíčních moří. Stejně tak se setkalo se smíchem přeříkání jazykolamu na čas. Za pouhé tři vteřiny zvládlo přeříkat – Tres tristes tigres tragaban trigo en un trigal – (Tři smutní tygři žrali obilí na poli) – pouze několik málo jedinců. Druhá vyučovací hodina byla již méně formální. Každá dvojice nebo trojice si vybrala jeden mexický stát a o něm připravila referát pro ostatní, aby všichni Mexiko dokonale poznali. Tomáš Vodvárka z primy si dokonce prezentaci připravil ve španělštině a Andrej Dunda mu překládal. Mnozí žáci se oblékli do mexických krojů a uvařili mexická jídla, například Salsu, Tortily, Quesadillas, Guacamole nebo Tacos. Rosťa Hubený z primy upekl mexický dort podle vzoru cukroví pečeného tradičně na svátek zemřelých. Jiní připravili oblíbený kokosový nápoj. Mexičané používají více koření než my, což někteří opravdu dodrželi, přesto všem moc chutnalo a Mexiko si užili. Na závěr obě třídy natočily krátký klip s pokřikem „Viva Mexico“, který poslaly do soutěže Den křiku, který je jedním z mexických svátků. Budeme oběma třídám držet palce!

    Eva Jadavanová 
    Gymnázium J.Jungmanna Litoměřice

                                                            

  • Zapojili jsme se do osvětové kampaně Dnes jím jako Mexičan, organizované Salesiánskou asociací Dona Boska. Cílem je představit dobrovolnou službu a seznámit studenty s kulturou a zvyky dané země. Naši primáni a sekundáni pátrali v hodinách Výchovy k občanství po původu známého psího plemene čivava, významu slova „sombra“ či jménu Evropana, který se jako první setkal s kakaovými boby. Dozvěděli se i mnoho nového o mexické kuchyni, chilli papričkách a fazolích.

Dagmar Mlynářová 
Gymnázium Otrokovice

  • S třídou jsme se společně zapojili do soutěže – svátek Dne mrtvých.
    Zasíláme několik fotografií, které jsme pořídili během celého vytváření.
    Příprava nás moc bavila, a také jsme se dozvěděli několik zajímavých informací o Mexiku, které jsme doposud nevěděli.
    Na závěr zasíláme i krátké video vytvořené z výše uvedených fotek + malé překvapení na konec.

Eliška Kubátová
Obchodní Akademie Česká Lípa

    

  • Děti se mi podařilo naladit na správnou notu, povídali jsme si o Mexiku, bezva byla videa a doprovodná hudba
    Teorii a domluvě na praktickou část jsme věnovali asi 4 vyučovací hodiny, na praktickou část nám vedení školy upravilo rozvrh na 6 volných vyučovacích hodin. To bylo bezva, protože jsme se nemuseli stresovat, zda a jak vše stihneme. Ten kdo chtěl, zakoupil si na vlastní náklady somréro a pořídil si pončo Nemohli jsme se účastnit soutěže, protože jsem přehlédla podmínky a pak už bylo pozdě.
    V teoretickém vyučování jsme koukali na přiložená videa, hledali odpovědi na otázky v pracovních listech a poslouchali u toho podmanivou mexickou hudbu. Každý si mohl vybrat co konkrétně bude chtít uvařit (podmínka byla polévka a hlavní chod), mohl využít Vaše recepty, knihy co jsem donesla nebo často děti využívaly internet. Praktická část projektu probíhala v naší školní kuchyňce. Žáci pracovali ve dvojicích dle vlastního výběru. Pokud potřebovali, byla jsem jim k dispozici s radou nebo pomocí. Děti měly radost, že si vyzkoušeli něco zajímavého uvařit a mohli se najíst někteří měli tortily koupené, jiní si je připravovali sami. Nám se projekt moc líbil a příští rok bychom se jej opět účastnili moc rádi

Pavlína Kebisová
SŠOGD Praktik s.r.o., Olomouc

  

  • Zasílám Vám 3 stránky z našeho školního časopisu Občasník. Pořizujeme i poměrně rozsáhlou fotodokumentaci. Studenti a učni jsou pro akci celkem zapálení, některé jejich názory jsou právě použity v časopisu. Jídlo všem bez výhrad chutnalo, hlavně tortilly s fazolemi. Upravili jsme si naši multimediální učebnu, jednu hodinu jsme pracovali na počítačích s pracovními listy, to za zvuků mexické hudby. Jeden chlapec, který vloni ztratil paměť a snaží se znovu zapojit do školního života, byl tak bezprostřední, že v sombréru chvíli zatančil. Zhlédli jsme videa o chudobě a Dni mrtvých. Druhou hodinu jsme společně připravovali pokrm. Hlavně chlapcům vše chutnalo, já jsem přinesla salsu, pravou z Mexika, kde byla týden před naším projektem má kolegyně. Hezky jsme si připravili stůl a společně jsme “debužírovali”. Smysl tohoto projektu vidím v tom, že žáci vidí, jaký život (většinou horší) prožívají jejich vrstevníci. Jsem stále ještě pedagogem-optimistou, a tak doufám, že si žáci uvědomí, jak královsky si žijeme u nás… A abychom podpořili – zorganizovala jsem už poněkolikáté burzu knih. Její výtěžek, mírně navršený, zasíláme na dobrou věc. Mám radost z toho, že třídy, které do projektu zahrnuty nebyly, o něj mají zájem. Těším se na příští rok.
    Perlička na konec: Jídelníček své rodiny jsem obohatila jídlem z Mexika, Konga a Zambie. Pravda, Indie se u nás moc neujala..
    Srdečně zdraví a mnoho sil do Vaší práce přeje

Marcela Ernestová
vyučující češtiny a dějepisu
SOŠ a SOU, Jičínská 762, Mladá Boleslav

  • Ráda bych vám poslala pár fotek z naší školy (práce dětí ze 6. – 9. ročníku) a zároveň bych vám (i celému vašemu týmu), chtěla moc poděkovala za báječný projekt, na který se všichni z naší školy každoročně moc těšíme 🙂 Celý měsíc březen jsme si povídali o Mexiku, vařili mexická jídla, vyplňovali pracovní listy, vyhledávali v mapách a hledali zajímavosti o Mexiku (nejvíce se dětem “líbil” svátek všech mrtvých). Naše paní zástupkyně nám domluvila besedu se svou kamarádkou, která je opravdová mexičanka. Na fotkách jsou výsledky našeho měsíčního snažení 🙂 🙂 Moc jsme si to všichni užili a všechny návštěvy nás chválí, za krásně vyzdobenou školu. Ještě jednou děkujeme za perfektně připravený projekt a moc se těšíme na příští rok.

Mgr. Lucie Šmídlová
třídní učitelka 6.A ze ZŠ a MŠ Chomutov

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Dnes jsme v naší škole uspořádali projektový den Dnes jím jako Mexičan. Naši školu navštěvují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a materiály jsme proto poupravili tak, aby byly více přístupné možnostem našich žáků. Projektový den se velmi vydařil. Děkujeme za poskytnuté materiály a budeme se těšit na příští ročník.

Mgr. Markéta Hráčková
ZŠ a MŠ Uherské Hradiště, Šafaříkova

 

  • Netradiční výuku výchovy ke zdraví měli 8.3. a 13.3. žáci a žákyně 6.C, 7.A a 7.B, kdy v rámci výuky výchova ke zdraví proběhl projekt  Salesiánské asociace Dona Boska – Dnes jím jako Mexičan. Smyslem bylo přiblížit žákům zábavnou formou, jak vypadá život jejich vrstevníků v Mexiku, co dělají, jak tráví čas. zajistit jim povědomí o situaci v rozvojové zemi a pomoci tím k zamyšlení, že můžeme svět kolem nás měnit.
    Děti přišly oblečeny podle místní tradice, nesmělo chybět sombréro, pončo, stuhy, květiny do vlasů, vějíř a hlavně plno barev. Poté jsme vyplňovali pracovní listy, vyhledávali na mapě, poslouchali písničky, zazpívali si VIVA MEXICO, VIVA AMERIKA,  dokonce skupinka dívek zatančila a zahrála na tradiční hudební nástroj- kytaru. Přečetli jsme si příběhy některých dětí, zhlédli  prezentaci a několik videí. Děti si přinesli suroviny a společně připravily mexickou sváteční hostinu. Nesmělo chybět koření, salsa, chilli papričky, fazole, ale děti se pustily ii do přípravy tortilly s kuřecím masem, chilli con Carne, mexických topinek a grilované kukuřice. Jídlo většině chutnalo, hlavně si ale uvědomili, jaká životní úroveň u nás je, a že když má někdo možnost, měl by pomoci. Potvrdilo se nám, že poznávání nových věcí všemi smyly má smysl! Mnoha dětem otevřela oči…

Lenka Gromanová
ZŠ V. Nezvala, Most

  

O Mexiku

Mexiko mapa horizontal

Mexiko

  • Je dvacetpětkrát větší než Česká republika, hlavní město je Mexiko City
    (španělsky Ciudad de México)
  • Má 11 x více obyvatel, které vzniklo mísením původních indiánů
    s přistěhovalými Španěly.
  • Úředním jazykem je španělština, dále se používá dalších 62 indiánských jazyků.
  • Řada činných i vyhaslých sopek, zemětřesení, subtrop. až trop. podnebí
Kultura a sport

Sport

Konalo se zde mnoho mezinárodních sportovních akcí např. letní olympijské hry1968, mistrovství světa ve fotbale 1970 a 1986, Grand Prix MexikaMistrovství světa v rallye. Mexičtí sportovci svou zemi i nadále reprezentují na na Olympijských hrách i na dalších hrách regionálního typu, fotbalová reprezentace se mimo jiné účastní Zlatého poháru CONCACAF.

Fotbal – hlavním divácký sport, atmosféra zápasů je velkým zážitkem nejen pro Mexičany.

Jaialai – tj. frontón nebo pelota – je ruční míčová velmi rychlá hra, běžně provozovaná ve větších městech. Hráči mají k ruce připevněnou speciální lopatku a body se získávají úderem do míče o zadní stěnu, jako třeba u squashe. Tento sport je převážně určený pro hazardní hráče.

Wrestling – jde o sport, při němž zápasníci nosí masky (například komiksového hrdiny Batmana), a pokud by o svou masku přišli a jejich identita byla vyzrazena, budou ze zápasu nemilosrdně vyloučeni. Masky se netočí jen okolo superhrdinů, někteří zápasníci parodují politiky nebo jiné veřejně známé osobnosti.

Býčí zápasy – každé město v Mexiku má svoji arénu a Plaza México v Mexico City je dokonce největší arénou na světě. Mexičtí toreros jsou známí svoji krutostí a jsou tedy velice žádaní i ve Španělsku. Býčí zápasy, ač tvoří neodmyslitelnou součást zdejší kultury, časem pravděpodobně vymizí díky hlasitým protestům ochránců zvířat.

Toreador_Bullfight_Plaza_de_Toros_MexicoToreador_Plaza_de_Toros_Mexicotoreador mexikotoreador Alejandro_Amaya

zdroj: http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/amerika/mexiko/14469-byci-zapasy-krvava-tradice-v-centru-mexika/

Mexická ródea – známá také jako charreadas jsou populární zejména v severní části Mexika. Poutavé jsou nejen stylem, ale také kostýmy a skvělou atmosférou.

talíř big stinKohoutí zápasy – jsou i přes velkou vlnu odporu stále legální. Obvykle jsou spojené se sázkami na kohoutího vítěze zápasu.

kohoutí zápasy 1Foto: Jo Simon, Braunschweig, Germany, Thelmadatter – vlastní dílo, wikimedia.org

Tance

Víte že mezi tradiční mexické tance se řadí i Čechům dobře známá polka? Tento tanec sem pronikl v devatenáctém století a zdomácněl tu. Oproti české polce je živější, tanečníci více křičí a také hodně dupou. Tancuje se většinou ve westernových kostýmech.

95

Mexičané se mohou pochlubit celou řadou tradičních tanců. Většina z nich je založeny na symbolickém zobrazení každodenního života jako např. tanec La Culebra, kdy se dívky snaží mácháním sukní zahnat nebezpečného hada. Po chvíli jim přichází na pomoc muži a hada se snaží zabít kloboukem. Tanec El Toro Rabon zase napodobuje býčí zápasy a dívky v něm pomocí šátků nahání býka v aréně. „Tanec starců“ připomíná odpor původních obyvatel ke španělským kolonizátorům, tanečníci představující kolonizátory mají na tvářích růžové masky s dlouhými bílými vlasy a mají působit komicky. Pouze dívkám jsou určeny tance La Morena a La Bruja. Vyniknou při nich široké a dlouhé bílé sukně, které při otáčkách půvabně víří a vyžadujeíod tanečnic velkou obratnost, protože mají celou dobu na hlavě postavenou sklenici s vodou, na které plave zapálená svíčka. Šikovnost vyžaduje i tanec Nayarit Jarabe, protože se při něm tanečníci ohání ostrými mačetami – připomínka dávného zpracovávání cukrové třtiny.

Poznáte, o jaký tanec se jedná?

Mexický tanec

Hry

Piñata

děti milují piñatakeramickou nádobu obalenou staniolem, barevným papírem a papírovými třásněmi. Uvnitř jsou bonbóny, drobné ovoce, ořechy, malé hračkypapírové vločkyPiñata visí na dlouhém provazu a dva z účastníků oslavy tahají za konce provazu tak, aby piñata byla na dosah, ale ve stálém pohybu. Děti, dostanou hůl a jejich cílem je nádobu zasáhnout. Všichni přítomní sledují s povyražením marné i úspěšné pokusy a bouřlivě povzbuzují tradičním popěvkem. Když přijdou na řadu dospělí, musí mít převázané oči a jejich snaha zasáhnout piñata je doprovázena všeobecným veselím.

PIÑATAVideo ukazuje piñata v praxi

Pončo

Tradiční mexické pončo se jako originální kus oděvu rozšířilo do celého světa. Původně ho nosili indiáni na ochranu před chladem s deštěm. Archeologové našli pozůstatky ponč z doby pěti set let před naším letopočtem. Nosili ho domorodci po celé Latinské Americe a se španělskými dobyvateli se rozšířilo i do Evropy. Stalo se také například důležitou součástí výstroje vojáků v americké válce Severu proti Jihu, kdy jim ponča složila jako pláštěnka i spacák.

Jak se španělsky řekne…?

… podívejte se do našeho mexického minislovníčku.
EL DICCIONARIO MEXICANO
Dobrý den Buenos días Děti niños
Dobré odpoledne Buenas tardes Pan señor
Dobrou noc Buenas noches Jak se máš? Como estas
Mám hlad Tengo hambre  Za chvíli… Al poco tiempo…
Mám žízeň Tengo sed  Dobrou chuť  Provecho
Jedno pivo, prosím Una cerveza
por favor
 To pálí…  Pica…
Nerozumím No entiendo  Chlapec  muchacho
Materiály
Recepty

Guacamole [gvakamole]recepty Guacamole

Pomazánka z avokáda, rajčat a cibule

Ingredience pro 4 osoby:
  • 1 vyzrálé rajče
  • 2 limetky
  • 2-3 menší zralá avokáda
  • jedna čtvrtina až jedna polovina nakrájené cibule
  • špetka mírného čili koření
  • špetka mletého římského kmínu
  • jedna polovina až jedna celá paprička, např. jalapeño, zbavená semen
    a nakrájená
  • 2 lžíce nakrájeného koriandru
  1. Rajče dáme do misky, přelijeme vroucí vodou, necháme půl minuty stát a prudce ochladíme. Potom je oloupeme, zbavíme semen a dužninu nakrájíme nadrobno.
  2. Šťávu z limet vymačkáme do misky. Avokádo nakrojíme k pecce, pecku vykroutíme, slupku oloupeme, dužninu nakrájíme nadrobno a promícháme s limetovou šťávou, aby nezhnědla. Stejně zpracujeme ostatní avokáda. Nakonec je rozmačkáme vidličkou.
  3. Přidáme nakrájenou cibuli, rajče, čili koření, kmín, čili papričku a polovinu čerstvého koriandru a zamícháme. Použijeme-li guacamole jako omáčku na tortillové chipsy, nesolíme je. Jinak můžeme osolit podle chuti.
  4. Guacamole upravíme do misek, ozdobíme zbývajícím nakrájeným koriandrem a podáváme.

Tip: Guacamole se použivá také jako přísada do jiných pokrmů, zejména do pokrmů s kuřecím masem nebo plody moře, na fazole i placky, jako dresink i samostatně jako salsa. Avokáda musejí být dobře vyzrálá.



Rychlá rajčatová omáčkarecepty rajcatova omacka

Rajčatová omáčka je obvyklým jídlem chudých Mexičanů.
Podává se s kukuřičnými lupínkami nachos [načos].

Ingredience pro 4 osoby:
  • 400 g rajčat z konzervy včetně šťávy nebo 600 g čerstvých rajčat
  • 2 lžíce rostlinného nebo olivového oleje
  • 1 nakrájená cibule
  • 5 nakrájených stroužků česneku
  • trocha mírně ostrého chilli koření
  • 350 ml zeleninového nebo kuřecího vývaru
  • sůl a pepř, špetka cukru
  1. Konzervovaná nebo čerstvá rajčata nakrájíme na kousky. Na velké pánvi rozehřejeme olej. Přidáme cibuli a česnek a smažíme, dokud nezměknou.
  2. Přidáme rajčata, chilli koření a vývar a vaříme asi 10 minut do zhoustnutí. Chuť omáčky se tím zvýrazní.

Tip: Použijete-li čerstvá rajčata, musejí být dobře vyzrálá. Oloupejte je a odstraňte z nich semena.



Quesadillas s fazolemi recepty Quesadillas s fazolemi
[kesadias]

Plněné pšeničné placky, náplní může být zelenina, sýr nebo maso.

Ingredience pro 4 až 6 porcí:
  • 8 pšeničných tortill
  • konzerva fazolí
  • 200 g nastrouhaného čedaru
  • 4 lžíce nadrobno nakrájeného koriandru
  • 1 nadrobno nakrájená cibule
  • 8 lžic rajčatové salsy
  1. Tortilly ohřejeme na pánvi mírně vytřené tukem, aby byly ohebné.
  2. Na každou tortillu naneseme vrstvu teplých fazolí. Navrch nasypeme část nastrouhaného sýra, nakrájeného koriandru a cibule a přidáme lžíci salsy. Tortilly pevně zabalíme.
  3. Rozehřejeme pánev a nepřilnavým povrchem. Na pánev kápneme vodu a položíme zabalené tortilly. Pánev přiklopíme pokličkou a tortilly zahříváme, dokud se sýr nerozehřeje. Můžeme je nechat i mírně zhnědnout.
  4. Tortilly nakrájíme našikmo zhruba na čtvrtiny. Ihned podáváme.

Tip: Tortilly můžeme ohřát také v mikrovlnné troubě. Neohřívejte je však příliš dlouho.



Kokosový koktejl   recepty kokosovy koktejll

Odvážlivci si můžou zkusit připravit kokosový koktejl, který poslouží zároveň i jako dezert.

Ingredience pro 4 až 6 porcí:
  • 2 hrnky kokosového mléka (neslazeného)
  • 1 hrnek limetkové šťávy
  • 4 hrnky džusu z tropického ovoce, napříklas z manga, papáji…
  • cukr moučka podle chuti
  • drcený led
  • snítky máty na ozdob

Kokosové mléko, limetovou šťávu, džus z tropického ovoce, cukr a led důkladně promícháme. Můžeme také všechny suroviny rozmixovat. Koktejl ozdobíme snítkami máty a podáváme.

Kde seženeme suroviny
  • Koriandr – seženeme v obchodech s asijskými potravinami nebo v obchůdkách provozovaných Vietnamci.
  • Kukuřičná tortilla – na výrobu doma je dost složitá, hotové pšeničné tortilly se dají koupit například v Lidlu.
  • Limetka – můžeme nhradit citrónem.
  • Čedar – seženeme v Lidlu (není moc drahý).
  • Chilli koření – je k dostání v supermarketu.
  • Kokosové mléko –se prodává v drogeriích DM, v obchodech se zdravou výživou nebo obchodech s orientálními potravinami.
  • Papričky jalapeño [chalapeňos] – k dostání v supermarketech, prodávají se ve skle, nakládané jako naše okurky. Jsou pálivější než běžné české papriky, pokud je jimi nahradíme, nebude pokrm autentický.
  • Rajčatová salsa (rajčatová omáčka) – se dá sehnat ve všech mexických fastfoodech s názvem Burrito Loco, což v češtině znamená Bláznivý oslík :-).

Další typická mexická jídla

Sopes (sopes)

Malé suché placky, na které se pokládá příloha nakrájená na kousky například ledový salát, ředkvičky, nastrouhaný slaný sýr (u nás nahrazujeme balkánským sýrem).

Frijoles (fricholes)

Červené fazole, které se podávají jako příloha k mnoha druhům jídel, je to základ mexické kuchyně, bývají i konzervované, jsou na stole téměř každý den. Nejedí se samostatně, jen jako příloha.

Nachos (načos)

Smažené kukuřičné lupínky, dají se zapékat se směsí mletého masa, sýra, fazolí, pálivých papriček apod.

pico de galloPico de gallo (piko de gajo) – Kohoutí zobák

Směs, která se podává v malých miskách jako příloha k různým jídlům, skládá se ze studené salsy (studená omáčka), rajčat, cibule, čerstvého koriandry, soli pepře a koření z chilli papriček.

Dobrou chuť!

Zde si můžete všechny naše recepty stáhnout.
mexicke_recepty_ke_stazeni.pdf


Co říkají naši dobrovolníci o mexické kuchyni

Jana Georgievová – „Všichni se mě ptají, jak mi chutná mexické jídlo. Je dobré, ale bez chilli. Řídíme se tu jedním pravidlem: Když ti Mexičan řekne, že to není ostré, pikantní, nikdy mu nevěř. Mohla jsem se přesvědčit na vlastní pusu a žaludek, že je to pravda.“ „Jedna tradiční rodina nás pozvala na enchiladas, prý nepikantní, speciálně pro Evropany. Už jen ten název mě měl varovat… Myslela jsem, že to nedojím, ale úsměv to zachránil, a tak si mysleli, že mi to chutná. Bylo to asi dobré, jen přes to chilli nevím, jak to vlastně chutnalo.“ „Mexický chleba si nepředstavujte jako náš nejlepší, nejchutnější kyprý chleba, jsou to jen sladké housky.

Martina Bartošová – „Jídlo je super! Teda pokud si na to nedáte chilli nebo salsu. Já si ani jedno nedávám, protože mi to nechutná a přijde mi škoda kazit si například báječné tortilly chilli. Jediné, co mi vadí, je hodinový rozvrh jídla. Snídaně je tak kolem osmé, oběd kolem půl třetí (to už se kroutím hlady) a večeře tak kolem půl jedenácté, což mi zase přijde dost nezdravé, ale vzhledem k tomu, že spát hlady se mi jít nechce, tak prostě neodolám.“

Monika – „Na místní kuchyni, kde hlavní složkou jsou fazole, vejce, chilli, tortilly, se dá velmi dobře zvyknout. Má plno zajímavých chutí a vůní. Obávám se, že při přivyknutí na ostřejší chuť mi bude zpočátku v české kuchyni chybět koření. Tady se chilli přidává opravdu do všeho, i do lízátek.“

Vladimír Svatoň – „Připravují tu výborná jídla z ryb a dalších mořských živočichů. Líbí se mi, že téměř každé jídlo se tu dá dochutit pikantní salsou nebo se dá přidat chilli. Na obojí jsem si už zvykl do té míry, že již kořením více než průměrní Mexičané, kteří se jen diví, jak moc pikantní jídlo jsem schopen bez mrknutí oka sníst.“

Dagmar Winklerová – „Na obří tržnici v Guadalajaře jsem vyzkoušela místní speciality, jako tacos z telecích střev nebo cosi na způsob kozího guláše. Na obojím jsem si pochutnala.“

Veronika Ježková – „Myslím, že moje největší štěstí je, že mi tady chutná, i když jídlo je tady úplně jiné než u nás. Místo chleba tortillas, žádné čaje, ale šťávy z ovoce, hodně zeleninových salátů. Většina jídel je pikantních, platí, že čím víc, tím líp.“

Historie

První vyspělá civilizace byla na území dnešního Mexika již v 1 tis. př. n. l. a vyvrcholila kulturou Olmeků (1200-400). Kolem roku 300.n.l. se z území Guatemaly po Yucatánu rozšířila vyspělá civilizace Mayů – stavěli kamenné pyramidy (Tical) a ovládali astronomii.chichen-itza pyramida

Ve 12. a 13.století přišli ze severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika město Tenochtitlán. Původně mocnou říši svrhl v krátké době španělský dobyvatel Hernán Cortés. Tenochtitlán padl roku 1521 a již roku 1535 vzniklo na dobytém území Nové Španělsko, hlavním městem se stal Ciudad de México. Následovala doba španělské vykořisťování a genocida původních obyvatel. Během 19. století sice získalo Mexiko nezávislost, zapletlo se ale do války s USA (40. léta), kde ztratilo Kalifornii, Arizonu, Nové Mexiko a další příhraniční oblasti. Vládou nad zemí se také na čas zmocnili Francouzi. Zakladatelem moderního mexického státu je Benito Juaréz, první prezident v Americe indiánského původu. Díky objevu ropy v mexickém zálivu je životní úroveň v zemi relativně vyšší, než v ostatních latinsko-amerických zemích.

Mexiko je ideálním místem pro archeology. Hlavní kultury se zde vyvíjely již před  3 tisíci lety; zdejší kultura je dodnes značně ovlivněna indiánskou.

Videa

  • Zde se můžete podívat na zajímavý rozhovor s Dášou Winklerovou, která byla jeden rok  dobrovolnicí v Mexiku. Hovoří zde o svých zážitcích z dobrovolné služby, o bezpečnostní situaci, mexických dětech i o komunitě, ve které pobývala. Video je amatérské, trvá asi 15 minut a je určeno spíše pro starší žáky nebo studenty, lze ho přehrát i jen jako audio.
  • Chudoba  v Mexiku – krátké video přináší nejen autentické výjevy ze života chudých, ale i čísla, která uvádějí statistiky.
  • Krátká reportáž o Mexiku. Video je vhodné i pro menší děti, trvá necelé 2 minuty.
  • Krátké video z oslav svátku Dne Mrtvých.

Hudba

Zde si můžete poslechnout pásmo mexických písní pro navození té správné „mexické“ nálady.

 

dia de muertos_oltář 4

Oltář

Día de Muertos

dia-de-los-muertos-dortJe památka všech zemřelých u nás lidově nazývaná Dušičky a probíhá i ve stejnou dobu jen o něco déle (1. – 2. 11.). V Mexiku mají zajímavý zvyk – dělají pro svoje zemřelé barevné, bohatě vyzdobené oltáře. Na každém oltáři by měly být květiny, nejlépe žluté či oranžové, dále křišťálová sklenice s vodou, sůl, kříž (udělaný z hlíny nebo písku). Když je oltář dělaný pro dítě, tak se vždy položí jeho oblíbená hračka. Překvapující jsou keramičtí psi, prý pomáhají na cestě do nebe – dělají schody, po kterých může člověk jít (pomůžou ale jen ti psi, o které se člověk dobře staral). Pro zemřelé se připravuje jídlo, které měli nejraději, to se pak položí na oltář pro připomínku svých zemřelých a pro jejich potěšení. Dále se pro připomínku umisťuje fotka zemřelého, svíčky, které dávají světlo, když se zemřelý bude vracet a chléb zemřelých (sladká upečená buchta pro tuto příležitost). Celý oltář se pak ozdobí květinami z krepového papíru, před oltářem se udělá kříž z hlíny nebo písku a cesta z okvětních lístků pro zemřelého. Příprava je myšlena vážně a každý se snaží udělat oltář co nejhezčí.

dia de muertos cukroví

Tradiční cukroví pečené pro Día de Muertos

Tento svátek je jedním z nejdůležitějších, lidé se na počest zemřelých scházejí u oltářů i na hřbitovech, veselí se a hodují i několik dní a věří, že své mrtvé slyšeli. V tyto dny oblékají příhodné kostýmy a celá událost je jedním velkým barevným folkorním zážitkem a pastvou pro oči. Obdobou tohoto svátku např. Halloween a křesťanský svátech Všech zemřelých (Dušičky).

tepotzotlándie de muertos_kostra

Kde naše dobrovolnice a dobrovolníci pomáhají?

  • Pomáhalo zde již deset českých salesiánských dobrovolnic/dobrovolníků od roku 2007. Hlavním místem dobrovolné služby je město Ciudad Juarez.
  • Seznam současných dobrovolníků a zemí, kde působí, naleznete zde. Níže na této stránce naleznete i jejich dopisy, které pravidelně posílají z míst své dobrovolné služby.
  • Fotogalerie od našich dobrovolníků z Mexika si můžete prohlédnout zde, fotogalerie z dalších zemí zde.

Přejeme vám dobrou chuť a příjemné zážitky
s Dnes jím jako Mexičan!

Menu