Vítejte v zemi, kde čas dostává jiný rozměr a slovo hned pravděpodobně ani neexistuje. Výrok ze slavné animované pohádky Lví král – Hakuna matata – se tam opravdu používá a v překladu skutečně znamená žádný problém. Pochází ze svahilštiny, která je společně s angličtinou úředním jazykem, v angličtině se vyučuje i na školách. Obyvatelé se dělí asi na 50 různých etnických skupin, proto se kromě těchto dvou jazyků mluví i desítkami dalších domorodých jazyků (dialektů). Keňa je proslavená mnoha nádhernými přírodními parky a rezervacemi s divokými zvířaty i mořskými parky, nachází se tam druhý nejvyšší vrchol Afriky, největší přístav na celém východoafrickém pobřeží Mombasa, masajské vesnice a mnoho dalšího. Leží ve východní Africe po obou částech rovníku, v některých částech v nadmořské výšce kolem 2000 m n. m. Bývá nazývána kolébkou lidstva – ve velké příkopové propadlině u jezera Turkana byly objevené nejstarší zkameněliny lidí staré skoro tři miliony let. Keňští domorodci jsou skvělí běžci a pravidelně vyhrávají závody v běhu.
- Keňa leží ve východní Africe, má přes 50 milonů obyvatel
- hlavní město je Nairobi
- polovině obyvatel není ani dvacet let, proto je někdy nazývána zemí dětí
Keňská vlajka složená ze tří barevných pruhů symbolizuje africký lid (černá), boj za svobodu a krev (červená), rostlinstvo (zelená), mír a jednotu (bílá) a obrázek uprostřed masajský štít.
Keňská hymna
Keňská státní hymna ve svahilštině, ve které se Keňané modlí za svou vlast (s českými titulky).
NAIROBI
Nairobi je hlavní město a největší metropole Keni, ale především je to město kontrastů. Když městem procházíte, na rušných třídách vidíte před sebou dav hlav, a to všemi směry, kterými se podíváte. Černoši, běloši, Kikuyové, Masajové, Lua. Co vás také na první dobrou brnkne do nosu jsou ohromné moderní budovy bank, hotelů, casín, obchodů i domů. Avšak v každé malé uličce, skulince mezi nimi se rozléhá malé ghetto či slum.
Ghetta a slumy jsou tvořeny pár domky z vlněného plechu, které jsou natěsnané na sobě. Sousedi o sobě vědí všechno. Když jste v jednom domku, slyšíte, co povídá soused od vedle nebo cítíte vůni oběda, který zrovna připravuje sousedka. Lidé tu žijí komunitním životem, tzn. že si navzájem pomáhají, alespoň v těch menších slumech.
Najít práci v Nairobi je velmi náročné, a to i pro lidi se středoškolským či vysokoškolským vzděláním. Lidé tam za velmi malé a nehostinné příbytky platí drahý nájem. Pro ně je to sice možný nejnižší nájem, zaměříme-li jen na peníze, paradoxně se může jednat o jedno z nejdražší bydlení na světě, neboť za 3 m2 platí v přepočtu 800 Kč, a to bez přístupu k vodě, bez elektřiny, záchodu či jakéhokoliv vybavení.
Mnoho lidí z venkova odchází do Nairobi za prací s vidinou lepšího života. Někteří dokonce prodají své pole, které jim produkovalo příjmy, a v městě vejdou do tohoto začarovaného kruhu.
„Navzdory okolnostem mě nepřestává udivovat, jak pestrý, živý a radostný je jejich komunitní život, vzájemná podpora a pomoc. Například jedna rodina, které máma před rokem zemřela kvůli nemoci, zůstala se čtyřmi dětmi a nemocným tatínkem, který často kvůli zdravotním indispozicím nemůže pracovat. Jeho brácha, který vydělává po skromnu, mu pomáhá. Také bylo krásné vidět radostné děti, jak hrály fotbal – bezstarostně, navzdory všem těm problémům ví, jak se radovat a vážit maličkostí. Jsou opravdu vděčný – upřímně, od srdce – to bychom se od nich mohli učit. Místní neztrácejí naději a touží po lepší budoucnosti pro svoje děti, avšak jsou tam i lidé, které už žádné sny nemají.“ (Nela Vicherková, dobrovolnice)
Slumy v Nairobi a jejich bída. Na fotografiích jsou také vidět tzv. street boys, chlapci žijící na ulici. Většina z nic je permanentně pod vlivem drog (většinou čichají lepidlo) a bez pomoci nemají šanci se z ulice dostat.
Mombasa
Je velkým přístavním městem na východním pobřeží a druhým největším městem Keni. Když se ohlédneme trošku do historie, zjistíme, proč se v Mombase a vůbec na východním pobřeží vyskytují zejména muslimové. V dávných i nedávných dobách byla Mombasa důležitých bodem pro obchodní lodě plující z Asie a Arabského poloostrova. V dnešní době Mombasa profituje zejména z cestovního ruchu, neboť podmořský život Indického oceánu láká mnoho turistů. V nejstudenějších měsících dosahuje průměrné denní maximum necelých 28 °C, voda je tedy stále příjemná na koupání i potápění se do podmořského safari. V podmořském světě se například můžete setkat s dravou barakudou. Místní obyvatelé tedy poskytují neoficiální průvodcovské služby. Když umíte smlouvat, tak se vyplatí požádat o provedení takového „šerpu“, protože cestovní kanceláře mají cenu většinou velmi nadsazenou.
barakuda
V Mombase vás uvítají obří sloní kly.
ETNICKÉ SKUPINY
Nejznámějším etnikem jsou Masajové.
První místo, co do počtu, zaujímá kmen Kikujů, ze kterého pochází první i současný prezident Keni.
Největším bohatstvím (nejen) Masajů je dobytek, zejména krávy, za které si stále ještě jde koupit například nevěstu. Cena za nevěstu se pohybuje kolem deseti krav. Čím více má Masaj dobytka a dětí tím je bohatší, žena musí být svému muži věrná.
Masajská vesnice má kruhovitý tvar a je obehnána hustým „plotem“ postaveným z větví. Tento plot tvoří vnější kruh vesnice, uvnitř vesnice je další široká kruhovitá ohrada, kde se na noc schovávají zvířata před divokou zvěří. Tahle ohrada tvoří jádro vesnice.
Chýše zvané maňáty staví výhradně ženy. Každá žena má svou vlastní, ve které spí ona a její děti. Poté, co chlapci dosáhnou puberty, přestěhují se do chýše pro mladé muže.
Domorodé zvyky se stále dodržují, hlavně na venkově, avšak s přicházející „civilizací“ bude pravděpodobně docházet k jejich vymizení.
Víte, že…
- Dnešní Kikujové jsou převážně křesťané, původně vyznávali boha Ngai stejně jako Masaiové a Kambové. Usídlil se na vrcholu hory Mt. Kenya a podle tradice stvořil zemi a dal jí lidem a vytvořil mezi lidmi a půdou nerozlučné pouto (důležitost původu a tradice, předků).
- Kikujové i Masaiové můžou mít více žen, Kikujové mohou nabídnout svou ženu k zahřátí posteel svému příteli.
- Další dítě může mít Kikuju se svou ženou až poté, když se jejich nejmladší dítě dokáže postarat o rodinné stádo ovcí.
- Mladí kikujští muži mohou užívat tance a dvořit se dívkám, ale nesmějí se jich nevhodně dotknout.
- Masajové jsou mají pověst velkých válečníků a jsou také nazýváni lidmi krve a mléka. Toto přízvisko plyne z jejich zvyků pití čerstvé krve. Nařezávají zvířatům krční tepny a „pouštějí jim žilou“ (jedno zvíře přijde na řadu jednou za 4 dny). Směsi teplého mléka a krve se říká Saroi.
- O svoji půdu se Masajové podle své víry nestarají– neobdělávají ji, nekopou studny ani nepohřbívají mrtvé.
- Pro Masaje jsou typické rytmické tance spojené s vysokými výskoky.
- Pro domorodé kmeny je u žen typická bohatá korálková výzdoba (podle dobrovolníků mají nejkrásnější výzdobu ženy kmene Rendile).
- Domorodé kmeny stále ještě praktikují ženkou obřízku, přestože je již oficiálně zakázaná.
„Masajové nejsou příliš přátelští vůči cizincům, ale ani vůči jiným kmenům. Když jim člověk srazí autem jednu kozu, musí jim dát namísto ní tři. Proto hnávali stáda někdy velmi, velmi blízko u vozovky a občas dělali kluci to, že některým autům vháněly kozy pod kola a pak se na to auto tamní lidé seběhli a museli řidiči platit. Nám se to taky jednou stalo, když jsme se vraceli ze safari a náš řidič na to šlápl tak nehorázně, že málem pozajížděl i dospělé Masaje, kteří se na nás vrhli a byli hodně agresivní, mávali klacky, křičeli, běželi za námi…. oni jsou prostě hodně konfliktní kmen a nerespektují ty ostatní, jsou nesmlouvaví a hodně drazí…“ (Jana Jeklová, dobrovolnice)
_______
Pozn.: Domorodé zvyky Masajů věrně popsala ve své autobiografické knize Švýcarka Corinne Hofmannová, která se před více než třiceti lety zamilovala do rodilého Masaje a několi let s ním žila v divoké buši.
V Keni je vysoký podíl křesťanů (přes 70 %). Nejznámější modlitbou křesťanů je modlitba Otče náš, kterou si zde můžete poslechnout ve svahilštině.
Keňa: Savany, pastevci a pradávné rituály
Odkaz na hezky zpracované video z produkce ČT pro I. stupeň ZŠ
(nepřehrává se v obraze)
Keňa se nachází prakticky přímo na rovníku. Navštívíme tu travnaté savany a kmen Masajů, který si stále zachovává své pradávné tradice, kroje, tance a rituály. Seznámíme se s místním léčitelem, šamanem. Rovnou ze stromu si tu můžeme natrhat čerstvé kešu oříšky anebo nasbírat kokosové ořechy. Ve sloní rezervaci nám ukážou, z čeho se dá vyrobit papír. Prozkoumáme také, jak to mají keňské děti se školní docházkou, která v této zemi není povinná.
(zdroj: ČT)