PŘÍRODA

Keňa se rozprostírá po obou stranách rovníku a je zemí s velmi rozmanitou přírodou. Najdeme tam zejména savany, ale i hory, pouště a polopouště (sever a severových), tropické praley (u pobřeží a na západě), obrovská sladkovodní jezera, ale i přímořské oblasti s nejkrásnějšími plážemi Indického oceánu s teplotou mořské vody až 28° C. Nádherné přirodní parky a rezervace nabízí útočiště mizejícím divokým zvířatům, kam je jezdí obdivovat každým rokem davy turistů.
Pojďme se podívat na nejzajímavější místa, která Keňa nabízí milovníkům přírody.

JEZERO NAKURU > „růžové jezero“

V Keni je několik sladkovodních ploch, na kterých žije milióny zvířat. Na jezeře Nakuru se zdržuje více než milión plameňáků. Z výšky jezero místy připomíná obrovskou růžovou skvrnu. Kromě plamenáků žijí kolem jezera bílí nosorožci jižní (bratranci téměř vyhynulého poddruhu bílých nosorožců) ze severu Afriky.

PROČ JE PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ > a další zajímavosti

  • Růžové až červené zbarvení plameňáků je podmíněno dostatkem určitých řas obsahující karoteny z řas a drobných korýšů
  • Pro typické syté růžové zbarvení je jim při chovu v zajetí do potravy přidávána mrkev a řepa, jinak by ptáci byli bílí
  • Plameňáci se často usazují na slaných jezerech a vysávají potravu ze slané vody. Pijí i slanou nebo zásaditou vodu. „Zasolení“ těla jim však nehrozí – tito ptáčci mají dobře vyvinuté žlázy vylučující sůl.
  • Mláďata se líhnou s rovným a krátkým zobáčkem, protože je rodiče zpočátku krmí výživnu tekutinou připomínající zakysanou smetanou z volete obsahující tuky, bílkoviny a karoten – tzv. ptačí mléko (směs polonatrávených korýšů, larev vodního hmyzu a sekretů ze stěn samotné strumy). V té době také dospělí vyblednou, protože část barviva předávají svým ochmýřeným potomkům a sami ho pak nemají dostatek pro nová pera, která jim rostou během výchovy mláďat.
  • Zobáček se malým plameňákům začně ohýbat až po 14 dnech
  • Mláďata zůstávají v hnízdě 5 až 12 dnů, po tu dobu a ještě i později ho oba rodiče krmí. O potravu žadonící mládě dokáže i u cizího ptáka, který v této sezoně neměl mladé, vyvolat vytvoření této tekutiny a ten mládě nakrmí.
  • Po opuštění hnízda odcházejí mladí ptáci do „školek“ a společně již plavou a učí se lovit, dospívají až po třetím roce, můžou se dožít až 40 let
  • Plameňák byl posvátným ptákem Egypťanů

NÁRODNÍ PARKY V KENI > poslední útočiště divokých zvířat

V Keni vzniklo safari tak, jak ho známe dnes – nísto, kam se lidé vypravují v terénních vozidlech a obdivují zblízka divoká zvířata ve vzdálenosti pouhých pár desítek metrů. Ve svahilštině znamená toto slovo„cesta“. Tento pojem používali lovci divoké zvěře již za dob kolonizace, dnes jsou ale divoká zvířata přísně chráněna a lov velké zvěře celostátně zakázán.
Keňa má desítky národních parků a rezervací, seznamte se s nejznámějšími z nich:

NÁRODNÍ REZERVACE MASSAI MARA … nekonečná stáda

Do Maasai Mara, které volně přechází do rezervace Serengeti v sousední Tanzánii se mnoho lidí vydává obdivovat gigantickou migraci zvěře. Stádo pakoňů se může při přesunu z Tanzánie do Keni natáhnout až do délky 40 km! Velká migrace mezi červencem a říjnem čítá milióny pakoňů a zeber.
V Massai Mara lze také na vlastní oči spatřit tzv. velkou pětku – pět nejnebezpečnějších afrických zvířat (lev, nosorožec, buvol, leopard a slon).

HROCH

Mezi Velkou pětku kupodivu nepatří hroch, který přitom bývá považován za vůbec nejnebezpečnější zvíře v Africe. Přestože má válcovité tělo s krátkými nohami může na souši vyvinout rychlost až 30 km/h! Je zároveň velmi obratný, agresivní a nevypočitatlený. Hroší zuby mohou měřit až 60 cm a dospělý samec hrocha může vážit 3200 kg. Ve vodě je mrštný jako ryba a pod hladinou vydrží  na jedno nadechnutí až pět minut. Nozdry, oči a uši má v jedné rovině na vrcholku hlavy, takže může dýchat a sledovat okolí, i když je zcela ponořený ve vodě. Ve vodě a v bahně je téměř neviditelný, před útokem nevaruje. Často působí na rybářské čluny či loďky turistů a zabije prý více lidí za rok než obávana velká pětka.

pěkný článek National Gegraphic zde: 

NÁRODNÍ PARK TSAVO ... červení sloni

Sloni v Národním parku Tsavo mají červenou barvu. Není to jejich přirozená barva, ale poprašek tamější hlíny, kterou na sebe sloni nanášejí choboty nebo se rochní v bahně z téže půdy. Další zajímavostí tohoto místa je „barevná“ řeka Galana, která nevysychá a teče celoročně. Ve vodopádech, které cestou vytváří, prosvítají různobarevné minerály, v období dešťů se ve vzniklém jezírku vyskytují krokodýli.

SLON AFRICKÝ

Sloni jsou schopni běhat velmi rychle, ale upřednostňují spíše chůzi – přibližně stejně rychlou jako u člověka. Na zem totiž při pomalejší chůzi našlapují měkce a pohybují se téměř neslyšně. Majestátní slon je symbolem Afriky, je to inteligentní společenské zvíře se skvělou pamětí (vedoucí samice si například pamatuje všechny zdroje vody v okolí). Příbuzné samice společně s mláďaty tvoří skupinu, kterou vede hlavní samice (matriarchát), samci se k nim přidružují jen v období rozmnožování. Jsou to býložravci, kteří významně ovlivňují krajinu. Když například nemohou dosáhnout na listí na stromě, tak ho pokácí. Občas devastují vesničanům jejich pole, často jediný zdroj obživy, soužití s nimi není pro Afričany jednoduché a k jejich ochraně se proto staví trochu jinak než my.
Sloni jako jedni z mála zvířat truchlí nad mrtvými. Mají rádi koupele a válení se v bahně. Samci v říji jsou velmi nebezpeční a agresivní.
I přes veškerou ochranu slonů se stále nedaří zabránit pytlákům v zabíjení těchto zvířecích velikánů, hlavním důvodem je neklesající cena slonoviny. Na následky pytláctví tak ročně ubývá asi 8 % slonů. Aktuálně žije ve volné přírodě posledních 415 000 jedinců.

Víte, že…

1. Největší slon vážil přibližně 10 886 kg a měřil 3,96 m.
3. Africký slon má ze všech zvířat nejlepší čich a je to největší suchozemské zvíře.
4. Sloni se bojí včel.
6. Sloni obvykle spí jen 2–4 hodiny denně.
7. Dospělý slon spotřebuje až 300 kg jídla a 160 litrů vody denně.
8. Sloní kly mohou vážit i 200 kg.
9. Sloni jsou březí témeř dva roky.
11. Sloní mozky mohou vážit až 5 kg.
12. Spermie octomilek jsou větší než sperma slonů.
13. Dospělý asijský slon je schopen držet v chobotu 8,5 litru vody.
14. Samice slona afrického má kly, samice slona indického je nemá.
15. Slon africký má mnohem větší uši než slon indický.
15. Slon má více než 40 000 svalů. Člověk má pouze 639 svalů

Zajímavý a nezaujatý článek o ochraně slonů 

SLONI A VČELY

Na bzučení rozzlobených včel reagují sloni zvláštním druhem hlubokého mručení, které varuje ostatní členy jejich skupiny. Včelí bodnutí totiž může být nebezpečné i pro slony, jak zjistili vědci při výzkumu v Keni.

celý článek na Lidovky.cz, autor ČTK

Včelí hráz

Už před několika lety si vědci sledující africké slony všimli, že se vyhýbají stromům, na nichž mají svá hnízda divoké včely. Pokusy pak ukázaly, že slonům stačí zaslechnout bzučení rozzuřených včel, a to i z pouhé nahrávky, aby se co nejrychleji vzdálili. A nejen to, zvláštním hlasem varují před včelami i ostatní slony v okolí. Zajímavý poznatek může pomoci vesničanům s ochranou jejich polí. Když se součástí plotů kolem vesnic stanou včelí úly, většinu sloních stád to od nájezdu na úrodu odradí. A včelí med, který zemědělci od včel získají, je jakýmsi bonusem navíc…

celý článek z časopisu ABC zde

NÁRODNÍ PARK MOUNT KENYA ... a hora bělosti

Keňa dostala název podle své nejvyšší hory Mount Kenya, nazývané také hora bělosti (podle sněhu, kteý leží na vrcholcích) a druhé nejvyšší hory Afriky. Právě tento národní park nabízí nejlepší výhledy na ni. Horský masiv, který do parku spadá, patří mezi nejkrásnější horské masivy světa, nachází se tam několik vegetačních pásem od téměř neprostupného pralesa až po ledovce. Těsně pod nejvyššími vrcholky masivu rostou vzácné lobélie.

Zdroj: https:www.flickr.com

VELBLOUDI, ŽIRAFY A TI DRUZÍ ... 

Mezi nejznámějšími zvířaty Afriky nesmí chybět velbloud a žirafa…

VELBLOUD

Velbloud aneb koráb pouště. Drobař nebo dromedár… Velbloud dvouhrbý či jednohrbý…

Typickým znakem velblouda je bezesporu hrb. Velbloudí hrb neobsahuje vodu, jak se někteří lidé myslí, ale tuk, jehož zásoba může dosahovat až čtyřiceti kilogramů. Takové množství energie by vystačilo dospělému člověku na 100 až 150 dní. Velbloudí hrb není jen zásobárnou energie, ale funguje i jako důmyslné klimatizační zařízení. V noci, když teplota v poušti klesá až k bodu mrazu, sníží velbloud svou tělesnou teplotu na 34 °C. Ve dne pak prochází krev systémem cév v ochlazeném hrbu izolovaném navíc tukovou vrstvou. Hrb tak působí jako účinný chladič a jeho nositel může po řadu hodin snadno vzdorovat okolnímu žáru přesahujícímu často 60 °C.

Zajímavosti

  • Velbloud v horku neotvírá tlamu jako jiná zvířata. Zatímco pes při velkém vedru otevře tlamu, vysune jazyk a zrychleně dýchá někdy až 300krát za minutu, velbloud má tlamu zavřenou a nadýchne se jen asi šestnáctkrát.
  • Díky dokonalému hospodaření s vodou vydrří velboud 14 až 45 dní. Například trus se před odchodem z těla vysouší pomocí speciálních buněk a je zbaven vody tak dokonale, že je možné ho ihned použít k rozdělání ohně.
  • Když dorazí do oázy, může velbloud během patnácti minut vypít i 150 litrů vody
  • Vodu uchovává v přepážkách svého žaludku a také díky červeným krvinkám, které mají jinou stavbu než u ostatních teplokrevných živočichů. Vstřebávají vodu a dokážou mnohonásobně zvětšit svůj objem a v případě potřeby vodu opět uvolnit do organismu. Ledviny účinně koncetrují moč a dokáží vodu z moči zčásti vrátit zpět do těla. Teprve po vyčerpání všech těchto úsporných mechanismů dochází na hrb, z jehož tukových zásob se při spalování chemickými reakcemi uvolňuje rovněž voda.
  • Divoký velbloud je kriticky ohrožený druh, nenajdeme ho téměř v žádné ZOO světa.
  • V nouzi nejvyšší ohlodává i zbytky mršin nebo se pustí do různých předmětů patřících lidem (stany, lana, boty, lepenkové krabice). Je schopen pít i slanou vodu.
  • Velbloudi se chovají zejména pro účely přepravy osob a věcí, ale také pro maso, mléko, kůži a vlnu. Velbloudí vlna je velmi kvalitní a používá se ke tkaní koberců.
  • Do čeledi velbloudovitých patří i bezhrbé lamy.

článek ze Zoo magazínu –  Titánové pouštních oblastí

ŽIRAFA

Žirafy jsou nejvyšší dnes žijící živočichové. Dospělí samci měří na výšku běžně přes pět metrů, vzácně dokonce byli zaznamenáni i téměř sedmimetroví. Samice jsou o něco menší a mívají jen čtyři až pět metrů. Jednotlivé poddruhy žiraf se liší základním zbarvením i tvarem, hustotou a barvou skvrn. Kromě toho má každé zvíře svou individuální kresbu podobně neopakovatelnou, jako jsou hmatové linie na koncích našich prstů.

ZAJÍMAVOSTI

  • Typickým prostředím pro žirafu je buš křovi(natá savana s porosty akácií a dalších stromů a keřů)
  • Živí se listy ve výšce, která je pro ostatní velké býložravce nedostupná
  • Přijímání potravy (a vody)  se věnují většinu času asi 12 hodin, jen nejžhavější hodiny dne tráví odpočinkem ve stínu. Na rozdíl od typických přežvýkavců jsou schopné přežvykovat i během chůze, aniž by si lehaly.
  • Spí jen krátce, několikrát denně a vždy jen na pár minut. Při tomto kratičkém spánku si lehnou na zem a krk ohnou dozadu, takže se hlavou opírají o zadek. V této pozici jsou podobně zranitelné jako při pití, protože je pro ně nesmírně namáhavé rychle se vztyčit.
  • Samice a nedospělá zvířata se sdružují mnších stád bez pevného společenského pořádku, zatímco dospělí samci bývají samotářští.
  • Samice jedno mládě, a to ve stoje. Novorozeně se už za hodinu staví na nohy a záhy je schopno následovat matku. Ta ho neohroženě brání kopáním, které je natolik účinné, že jím snadno zabije i lva.


Při pití žirafa sklání hlavu a doširoka rozkročí přední končetiny, aby lépe dosáhla k vodě. 

Podívejte sem jak spolu zápasí žirafí samci!

Žirafa – nejvyšší suchozemské zvíře v Keni i na světě v národním parku Nairobi, v pozadí s nejvyšší budovou v Keni –  Britam Tower.

ZÁCHRANA ŽIRAFY

Žirafa Rothschildova uvízla kvůli silným déšťům na ostrůvku vytvořeném z původních břehů jezera Baringo. Žirafám tak zbylo nejen málo místa k pohybu, ale i k obživě. Keňské úřady spojily síly s ochranáři a místními komunitami a vytvořily evakuační tým s cílem přemístit žirafy na nové místo. Jako první byla evakuována žirafa Asiwa, která se do bezpečí dostala na speciálním ocelovém člunu vyrobeném na zakázku…

Převzato ze Seznam zprávy, celý článek zde.

Zvířata i zviřátka, která nafotili naši dobrovolníci za dobu své dobrovolnické služby v Keni.

Krátké video o keňském safari z produkce ČT pro I. stupeň ZŠ

(video se nepřehrává v obraze)

Menu