V Ekvádoru je zcela běžné a oblíbené smlouvat, hlavně na trzích. Pro lidi je to tak trochu národní sport a když trochu nesmlouváte, může to působit až skoro urážlivě, že o jejich zboží nemáte dostatečný zájem. Na trzích také dostáváte zdarma různé ochutnávky a k nákupu vždy něco zdarma, abyste se příště zase vrátili – tomuto způsobu jednání se zákazníkem se říká yapa.

 

Další hezké slovo, které u nás neexistuje, je minga – to je domorodý zvyk a znamená setkání domorodců z dané komunity na to, aby se něco spravilo, připravilo atd., zkrátka co je potřeba. Je to tedy nějaká společná činnost, na které spolupracují všichni, kdo můžou.

Domorodci také mají jeden velmi drsný zvyk. Jelikož v horách a odříznutých komunitách moc nefunguje nic jako policie, domorodci mají svá pravidla, jak v rámci komunit fungovat. Trest je tedy také komunitní a když někdo z dané komunity například krade nebo provádí nějaké věci, které by neměl, může ho potom komunita potrestat takzvaným castigo indígena – což je drsný trest, kdy ve studených horských podmínkách viníka odvezou někam, kde je voda (malé jezírko apod.), svážou ho, hodí do vody a mlátí kopřivami. Kopřivy se celkově využívají hojně, takže při mírnějších trestech se třeba jen dostane kopřivami několik ran na holou kůži.

 

Ekvádorci si velmi potrpí na různé slavnosti a pokud je k tomu příležitost, slavnosti protahují na několik dní až týdnů. Často kvůli tomu není škola (hlavně v domorodých oblastech). Mají své různé svátky, ale také velmi hojně slaví Vánoce, Velikonoce a také něco jako náš Masopust – Carnaval, kdy se místní převlékají do krojů, tančí se, pije a několik lidí si nabarví tvář načerno a pak dělají různé neplechy, ale taky musí poslouchat příkazy ostatních (něco jako hra na pána a otroka).

V horách, kde lidé nemají auta, se ještě stále velmi často využívají koně jako dopravní prostředek. 🙂

Měsíc není vidět jako u nás. Totiž není to srpek tvaru D a C, ale naopak ho člověk na nebi může vidět úplně naležato jako lodičku.

V Ekvádoru se používá kromě španělštiny několik nářečí a dialektů. V horských oblastech kečuánština, v Amazonii domorodý jazyk shuar [šuar]. Například Ekvádor je španělsky Ecuador, kečuánsky Ikwayur a v jazyce shuar Ekuatur.

SLOVNÍČEK

KEČUÁNŠTINA

Alli shamushka [čteme aži šamuška] = vítejte

Yupaichani [čteme jupajčany] = děkuji

Alli punlla [čteme aži punža] = Dobrý den

Alli chishi [čtemě aži čiši] = Dobré odpoledne

Alli tuta [aži tuta] = Dobrý večer

ŠPANĚLŠTINA

Bienvenidos (čteme bjenvenydos) = vítejte

Gracias (čteme gracijas) = děkuji

Buenos días (čteme buenos dýjas) = Dobrý den

Buenas tardes (čtemě buenas tardes) = Dobré odpoledne

Buenas noches (čteme buenas nočes) = Dobrý večer

SHUAR

Shir taurme (čteme šir taurme) = vítejte

Yuminsajme (čteme juminsajme) = děkuji

Tsawarumek (čteme cavarumek) = Dobrý den

Kintiameamek (čtemě kintijameamek) = Dobré odpoledne

Ayameamek (čteme ajameamek) = Dobrý večer

Zajímavé články

Kde přišel Charles Darwin na tajemství evoluce?

Pravděpodobně se tak stalo na souostroví Galapágy, izolovaném od ostatního světa. Tam nasbíral všechen možný materiál, jaký si jen mladý přírodovědec může přát
a díky tomuto pobytu vznikla jeho slavná evoluční teorie…
Článek je k dispozici i v audio verzi.

Práce na banánových plantážích je neskutečná a špatně placená dřina

„Dnes máme úkol 820 beden, až to uděláme, jdem domů“, vysvětluje Luis, zatímco Douglas pobíhá od stromu ke stromu a přeměřuje banány kalibrátorem, zda už splňují normu pro sklizeň. „Já vstávám ve tři ráno, vstává se mnou i moje seňora, aby mi udělala oběd s sebou“, zastavil se vedle mě Douglas a zapálil si nabízenou cigaretu….

Může fungovat společnost bez peněz?

Impérium Inků bylo bohaté na potraviny, látky, zlato i koku; architekti navrhovali a stavěli dokonalé a promyšlené stavby. O to podivnější je, že tato říše vůbec neznala peníze. A dokonce ani neměla žádná tržiště a neznala obchod. Jak je možné, že kultura, která porušovala údajně neporušitelné ekonomické zákony, dokázala prosperovat tak dlouho?….

Stane se Quinoa „vesmírnou superporavinou“?

Takzvaných superpotravin je dnes plný internet. Zatímco v některých případech jde jen o módní nálepku pro zvýšení prodeje výrobků, quinoa si dané označení do určité míry zaslouží. Její domovinou jsou horské oblasti jižní Ameriky. Jde o zrníčka rostliny, která se jmenuje merlík chilský a která po staletí patřila společně s bramborami mezi základní potraviny obyvatel And…

Čeští vědci v Ekvádoru otevřou základnu, chtějí bojovat proti odlesňování

Čeští vědci budou mít od jara vědeckou stanici v Ekvádoru. Na místě už působí nezisková organizace Forest.ink, která se mimo jiné zabývá výkupem pozemků od místních vlastníků a brání tak prodeji půdy těžařům. Čeští badatelé tak chtějí bojovat proti odlesňování Amazonie…

Bojujeme i za vás, vzkazuje do Česka indián, který chrání deštný prales

Manari Ushigua je náčelníkem amazonského kmene, kterému v džungli devastované těžbou ropy hrozí vymření. Zhyne-li prales, zhynete i vy, varuje v exkluzivním rozhovoru pro magazín Víkend MF DNES ekvádorský indián.
Vyhrožují mu, zkoušejí ho uplatit. Indiánský náčelník Manari Ushigua odmítá ustoupit. Mocné ropné firmy prostě nesmějí těžit na území, které v pralese odjakživa patří kmeni Sápara. „Pokud by k tomu došlo, mé lidi to odsoudí ke genocidě,“ říká…

Umění z Ekvádoru v Terezíně

Díla ekvádorské umělkyně českého původu byla vystavena v Terezíně, kde ji věznili. Přežila Terezín i Osvětim. V koncentračním táboře přivedla na svět dceru, ta ale krátce po porodu zemřela. Nyní jsou díla Trude Sojky, ekvádorské sochařky a malířky s českými kořeny, k vidění v Terezíně. Výstava dostala příznačný název Holocaust a mateřství…

Nejkrásnější místa v Ekvádoru

Svojí velikostí patří Ekvádor v porovnání s ostatními jihoamerickými státy mezi trpaslíky. Rozmanitostí své přírody však jen stěží hledá na celém světě konkurenta. Posuďte sami. Během půldenní cesty po Ekvádoru můžete projet několik zcela odlišných světů…

Menu